Šikanózní insolvenční návrh a promlčení nároku na náhradu škody

Téma odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným zahájením insolvenčního řízení v českém podnikatelském prostředí silně rezonuje.

Čerstvé usnesení Nejvyššího soudu z března roku 2026, sp. zn. 29 Cdo 2791/2023, vysílá veřejnosti jasný signál. Soudy nekompromisně trestají věřitele, kteří zneužívají insolvenční řízení jako šikanózní nástroj, a poškozeným firmám přiznávají statisícové náhrady za skutečnou škodu i zásah do jejich dobré pověsti.

Co tento vývoj znamená pro ochranu vašeho podnikání a na co si dát pozor z hlediska promlčecích lhůt? Přinášíme shrnutí klíčových závěrů vyplývajících z aktuální judikatury a zákona.

Soudy přitvrzují: šikanózní insolvenční návrh vás může přijít draho

Doposud se někteří nepoctiví navrhovatelé spoléhali na to, že pokud jejich insolvenční návrh neuspěje, vyváznou bez postihu. Nejvyšší soud však potvrdil, že pokud je věřitelský insolvenční návrh zamítnut, protiprávnost jednání navrhovatele se presumuje a nese s sebou přísnou občanskoprávní odpovědnost za škodu.

Klíčové závěry z aktuální judikatury

• Presumpce zavinění škůdce: Pokud soud insolvenční návrh zamítne, například proto, že pohledávka navrhovatele byla fiktivní či sporná, vychází se automaticky z toho, že navrhovatel zamítnutí zavinil. Možnosti jeho vyvinění jsou přitom extrémně zúžené.
• Dobrá pověst firmy se presumuje: U právnických osob podnikatelů se dobrá pověst ze zákona předpokládá. Insolvenční návrh už ze své podstaty zpochybňuje samotný základ podnikání, tedy schopnost včas a řádně plnit závazky. To zakládá právo na peněžité zadostiučinění. V posuzovaném případě Nejvyšší soud potvrdil náhradu nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč.
• Škodou jsou i náklady na mimořádnou obranu: Poškozená společnost může jako skutečnou škodu úspěšně požadovat proplacení vícenákladů, které musela v příčinné souvislosti s řízením vynaložit. Typicky jde o náklady na svolání mimořádné valné hromady či náklady na zpracování mimořádné účetní závěrky. I takové náklady se mohou běžně pohybovat v řádech vyšších desetitisíců korun.

Pozor na čas aneb úskalí promlčení nároku na náhradu škody

Pokud vaše společnost utrpí škodu, úspěch u soudu závisí na tom, zda svůj nárok uplatníte včas. Pokud promlčecí lhůtu propásnete a dlužník, tedy škůdce, vznese námitku promlčení, soud vám promlčené právo již nevynutí.

Podle občanského zákoníku je u náhrady škody klíčové správně rozlišovat pojmy a lhůty:

• Škodní událost versus vznik škody: Promlčecí lhůta nezačíná běžet okamžikem protiprávního jednání, například podáním šikanózního návrhu, ale až v momentě, kdy poškozenému reálně vznikne škoda na jeho jmění, tedy zásah do majetku či vznik dluhu. Tyto dva okamžiky mohou být od sebe odděleny i několika lety.
• Tříletá subjektivní lhůta: Právo na náhradu škody se promlčí za 3 roky. Tato lhůta začíná běžet v okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé škodě a o osobě povinné k její náhradě, případně kdy se o nich dozvědět měl a mohl.
• Desetiletá objektivní lhůta: Bez ohledu na vědomost poškozeného se právo na náhradu škody promlčí nejpozději za 10 let od okamžiku, kdy škoda skutečně vznikla.
• Stačí orientační vědomost: Pro počátek běhu tříleté lhůty není vyžadováno přesné vyčíslení škody, například znaleckým posudkem. Postačí pouze přibližná, orientační vědomost o jejím rozsahu. Poškozený proto nemůže uplatnění nároku účelově odkládat.

Naše doporučení pro nejbližší období

Ačkoliv nová judikatura poskytuje obětem šikanózních útoků silné nástroje, doporučujeme v podnikatelské praxi postupovat s maximální obezřetností.

1. Pečlivě a okamžitě dokumentujte vícenáklady: Pokud vaše firma čelí bezdůvodnému tlaku ze strany nepoctivého věřitele, detailně evidujte veškeré náklady spojené s obranou, například právní zastoupení, náklady na auditory nebo mimořádná zasedání orgánů. Jen tak bezpečně prokážete příčinnou souvislost.
2. Nezmeškejte subjektivní lhůtu kvůli čekání na detaily: Jakmile víte, že vám vzniká škoda a kdo za ní stojí, začněte jednat. Nečekejte na finální účetní závěrky či rozhodnutí jiných úřadů. Pro zahájení promlčecí lhůty stačí váš orientační úsudek.
3. Aktivně chraňte dobrou pověst firmy: V případě šikanózního insolvenčního návrhu okamžitě komunikujte s klíčovými obchodními partnery a bankami, abyste předešli destabilizaci obchodních vztahů. Následně po škůdci důsledně požadujte peněžité zadostiučinění za zásah do dobré pověsti.

Tento článek je vypracován na základě odborných textů, ustanovení občanského zákoníku ve spojení s insolvenčním zákonem a aktuální judikatury Nejvyššího soudu z roku 2026. Slouží výhradně pro informační účely a nenahrazuje individuální právní poradenství.

V případě dotazů k vaší konkrétní situaci nás neváhejte kontaktovat.

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář
Bezručova 90, 692 01 Mikulov
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
akmihalik.cz