Aktuality z oblasti práva, které se tentokrát týkají klamavé reklamy, a které by v daném kontextu mohly mít dopady na Vaši činnost. Vzhledem k těmto okolnostem je doporučujeme Vaší pozornosti.

V dnešní digitální době, kdy jsou marketingové strategie stále agresivnější, se problematika tzv. „klamavé reklamy“ stává jedním z nejčastějších témat právních sporů v oblasti hospodářské soutěže.

Právní rámec

Klamavá reklama je jednou ze zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže. Její právní úprava je zakotvena primárně v § 2977 občanského zákoníku. Systematicky spadá pod generální klauzuli nekalé soutěže dle § 2976 odst. 1 občanského zákoníku, která zakazuje jednání v hospodářském styku, jež je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

Podle definice uvedené v § 2977 odst. 1 občanského zákoníku je klamavou reklamou taková reklama, která:

• souvisí s podnikáním nebo povoláním,

• sleduje podporu odbytu,

• klame nebo je způsobilá klamat osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje,

• a je v důsledku toho způsobilá ovlivnit jejich hospodářské chování.

Relevance právních předpisů a judikatury – klíčové aspekty z praxe

Při posuzování konkrétního případu je nutné zohlednit nejen literu zákona, ale i ustálenou rozhodovací praxi soudů.

• Postačí pouhá způsobilost klamat: Jedná se o ohrožovací delikt. Není nutné prokazovat následek, tedy že byl někdo skutečně oklamán. Postačí pouze, že reklama byla objektivně způsobilá vyvolat u adresátů mylnou představu.

• Měřítko průměrného spotřebitele: Klamavost se neposuzuje z pohledu přehnaně důvěřivé či naopak vysoce odborné osoby. Rozhodující je, jak reklamu vnímá průměrný spotřebitel, tedy spotřebitel, který je „průměrně běžně informovaný, přiměřeně pozorný a obezřetný“ s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. Jedná se o právní otázku, kterou posuzuje soud.

• I pravdivý údaj může být klamavý: Judikatura opakovaně dovozuje, že klamavým může být i údaj, který je sám o sobě pravdivý, pokud je zasazen do takových souvislostí a okolností, že může uvést v omyl. Např. uvedení české čokolády s vyobrazením švýcarského kříže.

• Klamání opomenutím: Nekalosoutěžním jednáním není jen aktivní šíření nepravdivých informací, ale i zatajení podstatných údajů. Pokud neuvedení určité informace, např. omezení platnosti slevové akce, může ovlivnit rozhodování spotřebitele, jedná se o klamavou reklamu.

• Vztah ke klamavému označení zboží: V praxi se často stírají hranice mezi klamavou reklamou (§ 2977 občanského zákoníku) a klamavým označením zboží nebo služby (§ 2978 občanského zákoníku).

Zejména u údajů o zeměpisném původu, složení či jakosti může jedno jednání naplňovat znaky obou skutkových podstat.

Obrana proti klamavé reklamě - varianty řešení a strategická doporučení

Pro klienty, kteří se buď brání z nařčení z klamavé reklamy, nebo se naopak cítí takovým jednáním poškození, lze navrhnout následující strategické kroky:

• Proaktivní audit marketingových kampaní

• Zajištění důkazů

• Analýza cílové skupiny

• Zvážení mimosoudního řešení

Právní kroky

Pokud však mimosoudní řešení selže, lze se u příslušného soudu domáhat dle § 2988 občanského zákoníku:

• Zdržení se jednání

• Odstranění závadného stavu

• Přiměřené zadostiučinění (v penězích i nepeněžní formě) (srov. NS 32 Cdo 4661/2007)

• Náhrady škody

• Vydání bezdůvodného obohacení

Lze tedy shrnout, že důsledné dodržování pravidel pro reklamu není jen prevencí před finančními postihy a soudními spory, ale i klíčovým faktorem pro udržení dobré pověsti a důvěry zákazníků.