Zákon o ochraně oznamovatelů (whistleblowing)

Byť lhůta pro zapracování evropské směrnice o ochraně oznamovatelů již uplynula, v České republice byl návrh příslušného zákona v listopadu teprve schválen vládou a předložen k projednání v Parlamentu. O dalším osudu zákona Vás budeme informovat.

Daňové odvody

V uplynulém měsíci bylo na půdě Parlamentu schváleno – zvýšení limitu pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony korun. Obdobně dojde k navýšení limitu u tzv. paušální daně na dva miliony korun. Novela aktuálně čeká na podpis prezidenta, účinnost se předpokládá od roku 2023.

Úpadek Sberbank

Koncem října uplynula lhůta k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení vedeného s bankou Sberbank, respektive uplynula též lhůta pro zaslání notifikací o automaticky přihlášených pohledávkách ze strany insolvenční správkyně. Za předpokladu, že vyrozumění od správkyně nebylo doručeno, je nutno podat námitku, aby pohledávka byla zahrnuta a v řízení též vypořádána. 

Možnost převedení dovolené do dalšího roku

Zákoník práce od letošního roku voně upravuje možnost převedení dovolené do dalšího kalendářního roku. Nelze však převést jakoukoli dovolenou, a to ani za předpokladu, že s tímto souhlasí zaměstnanec i zaměstnavatel. Možnost převedení dovolené se týká jen dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů dovolené. 

Vydání bezdůvodného obohacení zaměstnancem

V nedávné době se Nejvyšší soud vyjádřil k tomu, zda i povinné odvody na sociální a zdravotní lze považovat za bezdůvodné obohacení zaměstnanců. Předně je nutné upozornit, že u nároků na vydání bezdůvodného obohacení po zaměstnanci se vždy bude zkoumat, kdo vznik bezdůvodného obohacení zavinil a zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem mu vyplacené. Zaplacením pojistného z vlastních prostředků zaměstnavatele na účet OSSZ a zdravotní pojišťovny nedochází k rozmnožení majetku zaměstnance, tedy tyto částky ani nejsou bezdůvodným obohacením na straně zaměstnance. 

Dohoda o neplaceném volnu se zaměstnancem v době pandemie

Nejvyšší soud se dále vyjádřil k tomu, že v době pandemie nelze uzavřít se zaměstnancem dohodu o neplaceném volnu. Zaměstnavatel se zaměstnancem nemůže platně domluvit na neplaceném volnu za situace, kdy objektivně existují překážky na straně zaměstnavatele, při kterých by zaměstnanci za normálních okolností náležela náhrada mzdy. K případným dohodám o neplaceném volnu se tak nepřihlíží.